Po dvou letech zase v Dolomitech

Dolomity jsou naše srdcovka. Zasnoubili jsme se tady, odsud jsme oznamovali těhotenství a jsme zarytí horalové. Loni jsme měli s Máťou hektický rok, a proto jsme vynechali větší dovolené. Letos jsme se do toho ale zase obuli a po červnovém Garmisch-Partenkirchenu jsme v září znovu vyrazili do Dolomit.

Tre Cime a Cadini di Misurina

Po čtvrté v Dolomitech, ale poprvé jsme museli řešit ubytování a nespat v autě. Tomu jsme tedy přizpůsobili i místa, která jsme navštívili. Nemohli jsme si nechat ujít Tre Cime, kam chodíme pokaždé. První noc jsme strávili v Toblachu, abychom to měli co nejblíž.

Od letoška je nutná rezervace vjezdu na Tre Cime, vyjde na 40 € a máte garantované parkování na 12 hodin. Za mě správný krok, protože tohle místo umělo být ve špičce fakt masakr. Náš příjezd na parkoviště proběhl bez problémů a úbytek turistů byl znát hned od brány. I když počasí nebylo ideální, nakonec jsme to ale zvládli bez deště, zato ale byla pěkná oblačnost a zima, ale to nám na zážitku neubralo.

Hlavní cíl byl výhled Cadini di Misurina. Na hlavní vyhlídce byla fronta, ale o kousek dál jsme měli krásný výhled sami pro sebe. Když jsme se nabažili ostrých skal na jedné straně a Tre Cime na straně druhé, zamířili jsme ke kostelu Cappella degli Alpini, kde jsme nakrmili místní kravičky a s úsměvem na tváři jsme mohli návštěvu Tre Cime ukončit. Následoval přesun do Ortisei.

Rodinný penzion Untertalhof

Ortisei bylo naše výchozí místo na další dny. Podařilo se nám najít naprosto skvělé ubytování – Untertalhof, což je malý rodinný penzion nad Ortisei. Najdete tu klid od ruchu města a děti si užijí místní zvířata. Hostitelé vás ochotně provedou a nechají děti povozit se na poníkovi nebo vyvenčit lamy. Pokud tedy cestujete s dětmi, tohle místo doporučuju. Navíc je tu skvělá dostupnost autobusem zdarma a do Ortisei se dá bez problému dojít i pěšky.

Seiser Alm (Alpe di Siusi)

Letos jsme si vybrali ta nejznámější a zároveň nejdražší místa Dolomit. První den jsme vyrazili na Seiser Alm (Alpe di Siusi). Nekonečné louky poseté dřevěnými chatkami jsou dostupné autem (vjezd je ale hodně omezený), pěšky nebo lanovkou. My jsme zvolili ikonickou červenou lanovku přímo z Ortisei. Připravte si 35€ za dospělého a my k tomu ještě platili 7€ za psa. Děti do 8 let jsou zdarma.

Hned po výjezdu se otevře ikonický pohled na Sassolungo. Protože je tu hodně lidí, je nejlepší vydat se hned dál po některé z turistických tras. My jsme zvolili kratší okruh po cestách 6 a 6A. I tady nás pronásledovala oblačnost, ale i tak se mi povedlo ulovit pár fotek. Za mě bylo nejlepší místo k focení u téhle lavičky a potom ještě o něco výš, kde se Vám víc rozprostřou louky. Nakonec jsme vystoupali ještě na Piz Ridl, odkud je krásný rozhled, a pak se vrátili k lanovce.

Seceda – ikonický hřeben Dolomit

Další den jsme pokračovali na Secedu, snad nejznámější místo Dolomit. Rozhodli jsme se nahoru i dolů jet lanovkou, protože pěší výstup 1200 m s Máťou na zádech by byl náročný. Cena lanovky je 52 € na osobu a opět 7€ za psa. To už při placení trochu bolí, ale my jsme sem s tím jeli.

Na vrcholu hned pochopíte, proč je Seceda tak populární. Skalní hřeben se dramaticky láme do údolí, na druhou stranu se otevírá pohled na louky a okolní masivy včetně sedla Passo Sella a opět Sassolungo. My jsme se vydali na vyhlídku na vrcholku Secedy a poté k chatě Malga Troier, kde se dá občerstvit a děti potěší alpaky a ovce. Zarazilo nás, že pokud se chcete vydat po hřebenu skalního masivu, je cesta zpoplatněna 5€ na osobu. To jsme už z principu platit nechtěli a navíc si nemyslím, že by tady za tu cenu stál nějaký extra výhled. Na výběr tu máte opět nespočet cest, tedy je jen na Vás, jak si to tu naplánujete. Určitě ale stojí za to tu strávit celý den. Jen pozor, pohlídejte si poslední lanovku, umí se tu vytvořit docela fronta a i my jsme půl hodiny před odjezdem čekali několik minut.

Adolf Munkel Weg

Na závěr našeho putování jsme zamířili do Val di Funes kvůli chatě Geisler Alm. K chatě Geisler Alm vede jeden z nejkrásněších hiků v Dolomitech, Adolf Munkel Weg. Výchozí bod je parkoviště u Malga Zannes, doporučuju sem přijet dřív, kapacita je totiž omezená. Ideální je začít na trase č. 6, a pak přejít na 35, což už je samotná Adolf Munkel Weg. Nakonec přejděte na 36 a 36A a dojdete přímo k chatě.

Geisler Alm byl bohužel zavřený, ale samotná vyhlídka Geislerkino nám vše vynahradila, panoramatický pohled na okolní hory je dechberoucí. My jsme využili k občerstvení vedlejší Malga Casnago. I tady najdete vyžití pro děti na blízkém hřišti a je tu výběh s králíky, ovcemi i kozami. Zpět se můžete vydat buď stejnou cestou nebo zvolit přímočařejší a méně záživnou trasu č. 34. Počítejte také s tím, že je tu špatný signál, tedy offline mapy se hodí.

Z hor k moři do Caorle

Naše putování Dolomity skončilo a my jsme pokračovali k moři, konkrétně do Caorle. Cesta je trochu úmorná, protože tu nevede pořádná dálnice, ale rozhodně stála za to. Po sezóně bylo Caorle liduprázdné, užili jsme si poslední sluneční paprsky a spokojení se vydali zpět do ČR.